SMYČCOVÉ NÁSTROJE
Housle
Na všechny tyto nástroje hrajeme smyčcem a nejznámější z nich jsou housle. Housle jsou krásný, starobylý hudební nástroj, který v sobě ukrývá stříbřitý tón. Hra na housle byla po staletí doménou mužů, ve Vrchlabí se jejich šlechetných krků chápou dívky a mladé dámy, které již delší dobu mají nad chlapci početní převahu. Zatímco dívky projevují skrze hru na housle svou romantickou duši, chlapce hra na housle zjemňuje a činí z nich skutečné elegány. V neposlední řadě je symbióza hráčky (hráče) s jeho nástrojem příjemným estetickým zážitkem pro diváka. Housle však mají zcela reálnou podobu. Připomeňme Tartiniho Ďáblův trylek v podání legendárního Paganiniho, démonický nástroj s anténkou nebo se šňůrou, který ovládá hbitá rockerka Vanessa Mae či pirátský výraz našeho Pavla Šporcla. Úplně jiný zvuk mají housle, když jich hraje více pospolu, ať už v komorním nebo symfonickém obsazení. Bez velkého orchestrálního zvuku si dnes nedovedeme představit většinu slavných velkofilmů, v jejichž hudbě vévodí právě mohutný zvuk smyčcového orchestru. Oblíbenost tohoto nástroje proto spočívá jak ve využití v různých obsazeních, tak i v různých žánrech. Hráč, který se nevěnuje sólové dráze, rád uplatní svůj um v rozličných hráčských kolektivech, kde kromě zajímavé hudby zpravidla zažije i nejednu veselou příhodu. Žák houslové třídy je seznamován se základy různých technik a stylů, sám si je může vyzkoušet jako sólista za doprovodu klavíru, kytary či orchestru. Od třetího ročníku se stává členem smyčcového orchestru a v následujících letech studia proniká do tajů barokní, romantické a moderní hudby. Se „smyčcákem“ pak dostává příležitost procestovat Evropu přes Eisenach, Trouville, Trutnov, Baunatal či Jilemnici. Žáci mohou z houslí přejít na violu. Tento nástroj je poněkud větší, přesto není zapovězen hráčům menšího růstu. Houslisté mohou přejít i na kontrabas, který je spolu s violou v orchestru velmi žádaný a od spoluhráčů houslistů se pak hráči na violu a kontrabas těší náležité úctě. Při výběru druhu a velikosti nástroje ochotně poradí učitel a škola může zapůjčit různé velikosti nástrojů až do doby, kdy žák získá svůj vlastní nástroj v konečné velikosti.
Violloncello
je nástroj sametový. Ve Vrchlabí se vyučuje poměrně krátce, a tak většina dětí, které se přijdou hlásit do ZUŠ, tento nástroj ještě neznají. Bez něho si však nelze představit žádný orchestr, kde hrají také housle. Tvoří spolu vyrovnaný zvuk a barevně se oba nástroje výborně doplňují. Violoncello je příjemné na poslech i jako sólový nástroj. A aby si sólista svoji hru co nejvíce vychutnal, je dobré se studiem začít co nejdříve. Hráčům malého vzrůstu stejně jako u houslí je nabídnut menší nástroj
